Název

SOOS

Popis

Soos
Rozsáhlé rašeliniště a slatiniště s četnými vývěry minerálních pramenů a oxidu uhličitého z bahenních prohlubní, tzv. mofet. Nacházejí se zde rašelinné lesy a nehostinné křemelinové pláně, jež jsou za teplého a suchého počasí pokryty bíložlutými výkvěty solí.
Název Soos
Pojmenování Soos pravděpodobně pochází z německého slova Moos, což v překladu znamená bažina, mech. Existují i domněnky, že slovo Soos je originálním výrazem pro močál v dnes již zaniklém egerlandském, tj. chebském německém nářečí.
Císařský pramen
Nejznámější a nejvydatnější pramen národní přírodní rezervace Soos – silně proplyněná kyselka obsahující velké množství minerálních látek (6,5g/ l), především léčivou Glauberovu sůl a síran železnatý. Císařský pramen vyvěrá z velké hloubky a s teplotou 14 - 18°C je nejteplejším minerálním pramenem v celém Chebsku. Císařský pramen je považován za nejchutnější z minerálních vod v okolí obce Františkovy Lázně. Kvůli projímavým účinkům však není vhodný k dlouhodobějšímu užívání.
Mofety
Za mofety se označují nálevkovité bahenní prohlubně, jimiž z podloží uniká do ovzduší oxid uhličitý. Tento plyn je v rezervaci Soos produktem doznívající sopečné činnosti. Vzniká v hloubce 15-ti a více kilometrů, kde se uvolňuje při chladnutí žuly. Dále prostupuje silnými vrstvami bahna a slatinných půd, ty před sebou tlačí spolu s podzemní vodou až na zemský povrch, kde vymílá kráter. Podzemní minerální voda v kráterech díky sycení oxidem uhličitým silně probublává. Za suchého počasí, při nízké hladině podzemní vody vystupuje do kráteru pouze syčící plyn. Mofety jsou v rezervaci Soos až 80 cm velké.

Mofety jsou často nesprávně označovány jako bahenní sopky. Kromě podobného vzhledu ale nemají se sopkami vůbec nic společného.

Kategorie a štítky

Nastavení